O našich fretkách

Jack Daniel´s

Naše první fretka, tedy freťáček byl Jack Daniel´s. Koupili jsme ho od jedné slečny na pražském Proseku. Jack byl krásný kluk v barvě champagne fine point, ale známé měl jen rodiče a tatínek byl ještě ke všemu nalezenec, takže jsme nikdy neplánovali použít Jacka do chovu. Nicméně Jacka jsme milovali a náš greyhound Sean taky. Když mluvíme o Jackovi, říkáme naprosto samozřejmě Seanova první fretka. Někdy mám totiž pocit, že majitelem všech našich fretek je ve skutečnosti Sean a my jsme jen prostředek k tomu, aby je mohl mít. Jack byl naše hodné sluníčko a je obrovské štěstí, když člověk má hned první fretku takového mazlivého závisláka. Ani v první říji se jeho úžasná povaha nezměnila. Jack prostě nekousal nikdy. Pořád se na nás stejně usmíval a pusinky rozdával na počkání. Bohužel s námi nezůstal moc dlouho. S Jackem jsme často chodili na procházky ven, protože on miloval tlapat za Seanem a tahat ho za špičku ocásku. Byl to takový jejich venkovní rituál a myslím, že z něj byli oba stejně nadšení. A tak na náš černý den 6.12.2009 nezapomene nikdy nikdo z naší rodiny. Bez varování se přiřítila doga a ukončila brutálním způsobem Jackův křehký život. Všechno se událo tak rychle, že jsem nestihla udělat vůbec nic. Když skončila s Jackem obrátila se proti Seanovi a mě a myslím, že kdyby nezasáhl soused z vedlejšího domu s trubkou asi bychom dopadli taky hodně špatně. Přivolaná policie a odchytová služba však zjistila, že doga je pryč. Jack je pohřbený v zahradě za domem a my ho vždycky budeme nosit v našich srdcích, protože to je to místo kam skutečně patří. Žádnou další fretku jsem už nechtěla.

Charlie Fretamine

Já jsem sice už žádnou další fretku nechtěla, ale Sean po smrti Jacka přestal jíst a začal chřadnout. Po několikáte infuzi mi náš veterinář řekl: "Hele, nedá se svítit, Vy mu musíte koupit fretku, nebo umře. " Jenže to se snadno řekne, ale v prosinci velmi špatně udělá. V prosinci už většinou koupíte jen hodně odrostlou fretku a často ještě takovou, kterou někdo vrátil. Nakonec jsme od Kláry Zalabákové koupili Charlieho, poloangorského freťáčka, kterého dovezla z Holandska. Charlie byl barvy chocolate a byl s průkazem původu. Tehdy mou dceru poprvé napadlo, že bychom měli odchovat miminka. Řekla jsem uvidíme a vidělo se. Charlie byl neskutečný kousavec, který vždy našel to správné místo ze kterého hodně crčela krev a tak jsme všichni byli čím dál více zjizvení a Sean se ho bál. Přesto jsme poctivě trpěli a neustále se snažili dát Charliemu šanci. Jeho postoj k nám se ale nezměnil. Z Charlieho pohledu sršela nenávist k lidem na všechny strany. Tím byly chovatelské ambice u konce, protože bych nikdy takového kousavce do chovu nepoužila. Nakonec jsem se rozhodla, že Charlieho vrátíme. A to jsme také udělali.

Charu Medový květ alias Spike

Spike je freťáček ve zbarvení champagne fine point. Je neskutečně milé povahy a pořád se usmívá. Je to přesně ta správná kamarádská fretka pro Seana i pro nás. Někdy mám pocit, že je to převtělený Jack. Spike nekouše a jeho skvělá povaha se nemění ani v říji. Je to moje šampaňské sluníčko, které miluje nás lidi a Seana láskou, kterou Vám umí dát jen dobře domestikovaná šelma. Jeho původ sahá ke skotským loveckým fretkám a já od té doby nedám na lovecké fretky dopustit. Spike je velký závislák a vyžaduje pozornost. Zvláštní je také tím, že se naučil s námi opravdu komunikovat a když se chce připomenout umí vydávat zajímavý zvuk, který zní jako "ssssspike". Na své jméno reaguje vždy a stačí ho vyslovit jen uprostřed věty a z pelíšku vyjede šampaňská hlava a hlásí se o pozornost. V prvním roce života dokonce předváděl cosi jako astmatický záchvat, když usoudil, že se ho nevšímáme dost. Mnohokrát jsem se nachytala a vyrazila na veterinu než jsem zjistila, že to opravdu není nic jiného než prostředek na upoutání pozornosti. Při každém dalším "záchvatu" už stačilo vzít Spika do náruče a hned bylo dobře. Tak tuhle lumpárnu naštěstí přestal dělat sám od sebe. Díky Spikovi se do naší rodiny vrátila chuť odchovávat miminka a nelituju. Spike svou skvělou povahu přenáší na svoje děti. A díky Jackovi a Spikovi také vím, že vždycky budu chtít mít doma šampaňskou fretku. Fretka v tomto zbarvení je jako když Vám doma neustále svítí slunce.

Ifigenie Buffy Silver Star

Buffynka je naše první holčička a je to takový diblík a rarášek. Poučena předchozí zkušeností s fretkou od Kláry jsme si ji radši vzali už v 7 týdnech věku, abychom si ji utvořili k obrazu svému co nejdříve. Buffy je ve zbarvení black sable a je to poloangora. Tohle zbarvení jsem původně nechtěla, ale my jsme měli u Kláry miminko jako náhradu za Charlieho a v tom roce se snad ani žádná jiná barva u ní nenarodila. Nemám proto Buffy méně ráda, protože ona je naprosto skvělá a veselá holčička. Nekouše nás ani Seana, kterého si první 2 roky vždycky v říji volila za ženicha. Původně měla být nevěstou našeho Spika, ale nakonec jsem v rodokmenu našla příbuznost. Buffy je veselý drobek. Její běžná váha je 650 gramů což mě ze začátku děsilo a tak Buffy už jako mládě prošla neskutečným množstvím všech možných krevních testů, protože jsem měla velký strach, že je nemocná, ale všechny výsledky byli negativní a Buffy je prostě taková. Oproti tomu jak je normálně drobná váží v březosti klidně 1200 gramů a přestože je skoro jednou taková nijak jí to neubírá na pohyblivosti. Ještě v den porodu Buffy pokaždé visí na víku klece, houpe se a ještě má čas se u toho smát. Navzdory mámině tělesné konstituci jsou její děti vždycky obříci a velcí nenasytové. Až na první vrh kde chyba nebyla na její straně jsou všichni její potomci krásní a zdraví. V roce 2014 půjde Buffynka do důchodu, protože si myslím, že na její drobné tělíčko je těch 20 mláďat, která v průběhu 3 let odchovala tak akorát. Zůstane samozřejmě doma a doufáme, že s námi bude ještě hodně dlouho.

Gerado Ferret Majestik

Gerado byl další champagne fretka v naší rodině, ale bez siamských (fine point) znaků  a první 1/4 angora. Přestože syn Charlieho jeho kousavost po něm naštěstí nezdědil. Matka byla Mája a protože u ní bylo napsáno původ Španělsko, říkala jsem si, že Gerado bude dobrý ženich pro naší Buffynku. V té době jsem samozřejmě netušila, že se za tímto původem může skrývat nějaký zádrhel. Přišlo mi naprosto samozřejmé, že si chovatel jede pro fretku do Španělska, protože když jsem chtěla dobrého greyhounda jela jsem si pro něj do Irska. Gerado byl stejně jako Spike usměvavý a hodný kluk, který se velmi dobře choval k nám i Seanovi a se Spikem se perfektně snesly i v období říje, protože ani jeden z nich nebyl dominantní. Byla jsem nadšená z dalšího šampaňského slunce, které zářilo v naší domácnosti. Tím, že měl Geradko stejnou povahu jako Spike jsem se velmi těšila na jeho a Buffynky miminka a plánovala jsem si, že si po nich určitě jedno nechám doma. Když se narodilo 6 mrňousků (4 poloangory a 2 angory) měla jsem z nich opravdu neskutečnou radost, která mi bohužel nevydržela dlouho. Když v 7 týdnech angorský chlapeček nepoužíval nožičky začala jsem mít strach a jela jsem na veterinu, rentgen ukázal zlomeninu nožičky což bylo naprosto nereálné, protože chlapeček se jenom plazil. Domluvili jsme se s veterinářkou, že nožičku zafixuje šroubem. Bohužel malý Angel nevydržel inhalační narkózu, ale to pro něj bylo vlastně vysvobozením, protože když začli veterináři s kostí manipulovat, začala se rozpadat. Při pitvě bylo zjištěno několik starších zlomenin na ostatních tlapkách. Když mi to veterinářka vysvětlovala nachomýtl se k tomu doktor kterému klinika patří a řekl jen tak mimo řečí, že tohle je naprosto běžný jev při odchovech na zvířatech z laboratoří. Byla jsem na něj hodně naštvaná, protože já mám přece fretky z chovatelských stanic. Jela jsem za dalším veterinářem ke kterému chodím se Seanem a ten mi řekl naprosto totožnou věc. Chudákům miminkům se začali dělat všechny možné i nemožné krevní testy, které mě také přišly na neskutečné peníze. Bylo mi to jedno, protože jsem chtěla vědět. Závěr testů bohužel jen potvrdil to, že máme v krevní linii "laboratorní" fretku. Nejsem člověk, který by byl nějak pobožný, ale v té chvíli jsem děkovala bohu, že zamořenou krev má z dětiček jen malý Giles a samozřejmě určitě Angel jehož organizmus díky genetické zátěži nedokázal metabolizovat vápník. Zbývalo otestovat rodiče. Všechny Buffynky testy naprosto v pořádku, bohužel Gerado to štěstí neměl a hned mě také vet upozornil, že s námi Geradko nestráví žádné klidné stáří. Až poté jsem se dozvěděla, že Geradova matka Mája byla sice ze Španělska, ale z farmy kde se testovali údajně kosmetické přípravky.  Nikdo z veterinářů nedokázal pochopit co vede chovatele k tomu, aby použil takovou fretku do chovu a já taky ne. Tím jsem si udělala dostatečný obrázek o prestižních českých chovatelích a rodinná rada se usnesla, že fretka z českých chovatelských stanic už nám nesmí přes práh. Přestože jsme se snažili udělat pro Geradka všechno nej, opustil nás 30.11.2013 ve věku 3,5 roku na selhání orgánů. Odpočívej v pokoji chlapečku, na tebe samotného budeme vzpomínat vždycky jenom v dobrém.

Domino Moon´s Snow Queen

Snowie je silvermitt holčička, kterou jsme v roce 2011 importovali z Anglie. Její stříbrné znaky velmi rychle zmizeli a tak je Snowie v podstatě bílá jen s lehce nastříbrnělým ocáskem. Oproti Buffynce je to docela velká holka a její váha neklesá pod 900 gramů. Je neskutečně milé a veselé povahy a je velký mazel. Stejně jako u Spika sahá její rodokmen k loveckým fretkám, tentokrát anglickým. Už Spike mě přesvědčil, že potomci loveckých fretek mají neskutečně přátelskou povahu. Možná je to tím jak moc se musí majitel věnovat loveckým fretkám, aby je vůbec dokázal vycvičit k lovu a poslušnosti. Taková fretka musí být opravdu hodně závislá na svém pánovi a musí ho hodně milovat, aby poslechla při lovu na píšťalku či zavolání. Ale vratmě se k Snowie. Je totiž nejen krásná a hodná, ale také velmi vnímavá a inteligentní. Hodně se snaží vcítit do nálady člověka a přizpůsobit dané situaci svoje chování. Ráda rozdává pusinky na všechny strany. Snowie je vymazlená princezna a přestože u ní nemáme štěstí s miminky, tak Victorii Leeks ze Suffolku může jen poděkovat za takovou miloučkou holčičku. Mě nevadí když nemáme po freťulce děti, protože každá naše fretka je především moje dítě a právě takovou péči jí věnuju. Snowie jsem kryla dvakrát, poprvé byla miminka jen 2 a hodně velká a taková miminka se fretce špatně rodí, takže když konečně za pomoci Oxytocinu vyšla ven, byla už udušená. Zkusila jsem Snowie nakrýt ještě následující rok, miminka byla tentokrát sice 3, ale 2 opět obrovská a tak jsme dopadli naprosto stejně. Na radu Sally, americké chovatelky jsem dala udělat testy na cukrovku a na onkologické markery. S testy na onkologické markery je v Čechách docela problém, protože se tady běžně nedělají, ale musí se posílat do Německa a ani tam se nedělají pro fretku úplně všechny. Já jsem ale chtěla všechny a tak byla paní doktorka tak laskavá, že do laboratoře zavolala a domluvila mi tam úplně všechny testy. Čímž sice vyvstal trochu zmatek, když se právě v těchto pro fretku nedělaných testech objevila vysoká hodnota, která ukazovala na nádor na játrech. Protože ani v Německu neznali správnou hodnotu pro fretky, tak posoudili podle kočky. Jenže fretka kočka není a tak to vypadalo, že je Snowie v podstatě mrtvá. Přestože do mě jak manžel tak kamarádka Pavlína hučeli, že to není možné přitom jak krásně Snowie vypadá a v jaké je kondici, já jsem Snowie oplakala a byla jsem přesvědčená, že jí snad na veterinu jedu dát uspat. Ne, to bych nikdy neudělala. Naopak jsme se doma domluvili, že pokud naši vetrináři nebudou vědět, odletím se Snowie na vyšetření do Států, kde veti vědět budou, protože tam všechny tyhle testy běžně dělají. Paní doktorka udělala sono na kterém zjistila, že játra i všechny ostatní orgány má Snowie v pořádku. A udělali jsme obyčejné jaterní testy, které ukázali zátěž na játrech a nutnost přeléčit játra antibiotiky. Nikdo tu ale nevěděl kde se tam ta zátěž vzala a co vlastně znamená. Zase jsem psala Sally a ona kontaktovala svoje veterináře. Snowie měla játra zatížené konzervanty z granulí, které jedla v dětství a játra se nedokázala sama vyčistit. Po léčbě antibiotiky Snowie ještě 6 měsíců dostávala přípravek na detoxikaci jater a minulý týden testy ukázali, že játra jsou v naprostém pořádku a já se teď snažím sebrat odvahu a zkusit se Snowie ještě jednou miminka. Jestli to, ale opravdu udělám je ještě ve hvězdách.

Ancient Empire´s Illyria

Další holčička z Anglie, importovaná v roce 2011 a další champagne fine point slunce v naší rodině. Je přesně taková jak si představuju šampaňskou fretku a její povahu. O Riušce se musí mluvit jenom v superlativech, protože stejně jako Spike ona je to nej co mě v životě potkalo. Hodná, usměvavá a veselá treperenda, která toho hodně navypráví. Moc ráda se mazlí a pusinkuje všechny včetně Seana. Láska k člověku z ní vyzařuje na 100 honů. Snáší se snad s každou fretkou, kterou k ní dáte nebo se kterou jí pustíte běhat, ale nejvíc ze všeho zbožňuje Snowie a ona jí. Možná je to i tím, že společně přijely z Anglie a možná kvokají stejnou angličtinou.. he...he. Ale holky jedna bez druhé nechtěly být. Ria mě nezklamala, byla prostě přesně taková jaká jsem myslela, že bude. Krásná a s perfektní povahou. I Riušky rodokmen sahá k anglickým loveckým fretkám a tak vlastně ta povaha není nic divného. Riuška měla první porod hodně dramtický. Protože miminkům se moc nechtělo na svět šla jsem na veterinu, ale vybrala jsem si špatnou. Právě na veterině totiž začali první drobné stahy a veterinářka hned aplikovala Oxytocin a poslala nás domů s tím, že teď už Ria porodí. Jenže asi půlhodiny po Oxytocinu se stahy naopak zastavili. Nakonec jsem počkala až nastoupí službu naše paní doktorka a vyrazila jsem. Při císařském řezu se poznalo, že jedno miminko zablokovalo výstup z dělohy. I přes císařský řez Ria své 2 děti odkojila a odchovala sama. Myslela jsem si, že Riu už bych krýt neměla, ale veterináři mi řekli, že nevidí důvod proč příští rok nekrýt znovu. Krytí jsme tedy zopakovali, ale dalšího císaře a kastraci už Riuška nepřežila. Sice jsem si jí odvezla domů nadopovanou sedativy a s prognózou, že by měla být v pořádku, ale Riuška se probrala jen na pár krátkých okamžiků aby se se mnou rozloučila. Dvě holčičky které jsem přivezla domů s ní se nám přes veškerou snahu naší Buffy odchovat nepodařilo. Riuška je pochovaná na zahradě společně s Jackem. Odpočívej v pokoji Sluníčko.

Shady Hollow´s Captain America

Captain, domácím jménem Kapíček je dark sable klučík, kterého jsme si v roce 2011 dovezli ze Spojených států. Captain je velký, krásný kluk s dokonalou medvídkovskou hlavou s kulatýma ušima. Je to velmi dominantní samec, zvláště pak v období říje, kdy by druhého samce určitě zabil, kdyby se na něj dostal. Americké fretky jsou úplně jiné než evropské i co se povahy týká a zrovna tak, když jsou mláďaty se jejich způsob hry s člověkem dá přirovnat spíše ke štěněcímu způsobu než k fretčímu. Co se vzhledu týká jsou takové fretkovatější, jinak to ani napsat nejde. Když si přečtete standard AFA a podíváte se na americkou fretku vidíte, že přesně tak má vypadat. Captain je úplná specialita, protože pochází z americké příbuzenské plemenitby tzv. line bred. Je to plemenitba, která je dobře známá u anglických plnokrevníků a závodních greyhoundů.  Kdybyste chtěli přesně přeložit "line bred", tak nejvýstižnější je odchov linie v linii. Američtí chovatelé tyto fretky většinou neprodávají, protože si je nechávají na další chov.  A taky mi dalo neskutečnou práci ho ze Sally vydyndat. Tato příbuzenská se dělá v Americe už mnoho let. Fretky do ní jsou neskutečně přísně vybírány a testovány na vše co jen ve státech otestovat lze, onkologické markery nevyjímaje. Podporuje dlouhověkost, perfektní stavbu kostí a právě ty krásné medvědí hlavy. Příbuzenskou plemenitbu má v rodokmenu každá patá a možná i třetí americká fretka, ale line bred jen ty nejlepší chovné linie.  Tuto plemenitbu američtí chovatelé v rodokmenech na rozdíl od evropských chovatelů neskrývají a nijak se s ní netají. Možná je to i proto, že je dlouhými léty prověřená a možná je to proto, že jsou daleko férovější než evropané.  V rodokmenu ji tedy vidíte na první pohled.  Sally chová fretky už celých 23 let a před ní je chovala její maminka i babička. Ví toho o fretkách daleko víc než nejlepší český veterinář a spolupracuje s americkými univerzitami, které se zabývají genetikou a onemocněními fretek. A rozhodně toho ví mnohem víc než všichni čeští chovatelé, kteří se při nákupu nové fretky do svého chovu nezajímají o nic jiného než o barvu a všechno ostatní vem čert. Svůj chovný pár jsem si nechala sestavit od Sally, jen jsem si vybrala ty fretky, které se líbily mě. Kryla jsem tedy v roce 2012 stejné dvě fretky jako Sally v Marylandu, jen u ní to byl Kapíčkův bratr a Rozinčina sestra. Narodila se nám skoro totožná mláďata i stejný počet, jen já jsem byla obohacena o velmi světlou black roan mitt holčičku, kterou mi Sally dodnes závidí. Ona měla místo ní 2 tchoříky. Jsem s Kapíčkem až neskutečně spokojená a přestože a nebo právě proto, že pochází z "line bred" jsem na něj také neskutečně hrdá. A Sally jsem vděčná za to, že nakonec změnila na čechy názor a dala mi možnost si od ní fretky koupit (máme totiž tu nejhorší pověst nejen v U.S.A., ale i spousta německých chovatelů prodává do Čech velmi nerada). Protože jak Captain tak i Rose jsou plnokrevníci mezi fretkami. Kdykoli se mi tato možnost naskytne vrátím se do U.S.A. a pokud možno zpátky k Sally.

Shady Hollow´s Desert Rose

I tady můžu psát jen samá superlativa. Rose, domácím jménem Rozinka, nebo Růženka je druhou částí páru sestaveného od Sally. Stejně jako Kapíček má perfektní stavbu těla, které nelze vytknout jedinou vadu. Krásnou hlavu a perfektní povahu. Rozinka nepochází přímo z "line bred" linie. Jejích linií se dotýká příbuzenská okrajově a přesně tak se to ve Státech dělá. Miminka po ní Kapíčkovi jsou naprosto perfektní a na nohy se stavějí už koncem čtrvtého týdne věku. Rozinka je moc hodná, má velký temperament a na rozdíl od Kapíčka není dominantní, přestože jako mládě údajně byla. U nás ale tvořila nerozlučnou trojku se Snowie a Riuškou a když se musela odstěhovat od Kapíčka, protože jí začínal tahat bydlela až do březosti spokojeně s Riou a Snowie. Je to neskutečně pohodová fretka, která si také hraje více po psím způsobu než fretčím. Ale to je tím, že američani nejen své fretky odchovávají jinak, ale také je úplně jiným způsobem vychovávají. A protože už vše nejdůležitější bylo řečeno u Kapíčka, tak troška o jejich americké chovatelce. Sally žije na pomezí 2 národních parků, celý suterén domu má přizpůsobený na fretky. Mláďata jsou v největší místnosti se svými matkami vždycky na volno, mají tam různé prolézačky a hračky a na příchozí návštěvu velmi vstřícně reagují. Často si hrají společně s kastrovanými samičkami. V nejmenší místnosti je vybavená laboratoř, protože Sally bere fretky a péči o ně velmi vážně. Každé krmivo a každý pamlsek je laboratorně otestován.  Na pravé straně od domu má další malý dům ve kterém bydlí její kastrované fretky a samci a ještě jeden menší domeček ve kterém má záchranou stanici pro fretky. Ve velké zahradě se prohánějí 2 angličtí plnokrevníci. Tak takhle bych si jednou představovala naše fretčí království. Díky ti Sally za inspiraci a za dva přepychové fretčí miláčky, kterými jak Rozinka, tak Kapíček skutečně jsou.

Of The Dark Moon´s American Beauty

Beauty už je holčička z našeho odchovu. Je potomkem američanů a je to právě ta holčička, kterou mi Sally závidí. Beauty je sice ve zbarvení black roan mitt, ale už od narození v tom nejsvětlejším odstínu. Což znamená, že v zimě je úplně bílá a září z ní jen ten přepychově tmavý nos. To sice znesnadňuje její zařazení do výstavních kategorií, ale to mi vůbec nevadí. Mnohem důležitější je chovnost a při tomto posouzení Beauty obdržela od přísných maďarských rozhodčích 100 bodů ze 100 možných. Má perfektní hlavu, krásné velké oči a perfektní stavbu těla. A naprosto skvělou povahu a velký temperament stejně jako její matka a otec. Loni jsem zkoušela Beauty nakrýt našim angorským klučíkem Angelem, ale jí se evidentně do miminek s angorákem nechce. Kryla jsem jí 3 krát, ale u té třetí říje jsem byla na 90% přesvědčená, že ten správný den jsem o den prošvihla. Třetí plná říje je totiž na rozdíl od toho co se píše na internetu velmi krátká, musíte krýt už 3 - 4 den a když to netrefíte naděje na úspěch je velmi mizivá. U některých holčiček se mi loni objevila i říje čtvrtá, ale ta se rozjela do plné a hned druhý den začala odeznívat. V roce 2014 zkusím ještě jedno krytí Angelem. Nevzdám se tak lehce jak si Beauty představuje.

Of The Dark Moon´s Fallen Angel

Angelek je angorský klučík z našeho odchovu a je ve zbarvení sable fine point. Je potomkem naší poloangorské Buffy a německého angorského DEW samce Odina von den Moonlight Ferrets. Angel je hodný a temperamentní kluk s pěkným nosem, nikdy nikoho nekousnul a rád rozdává pusinky. Když je v říji tak velmi rád provokuje všechny ostatní říjné samce. Je trochu drobnější a tím pádem proti ostatním tlusťochům také lehčí čehož náležitě zneužívá a tak doslova letí po klecích ostatních říjňáků a má obrovskou radost z toho, že než se jeden rozhýbe on už je na kleci dalšího. Mě se tenhle jeho sport moc nezamlouvá a tak se díky němu budu všechny klece kluků stěhovat na rámy na zdi, aby po nich rajtovat nemohl. Angel není dominantní. Je to spíš takový veselý raubíř, ale k lidem velmi vstřícný a hrozně rád pusinkuje Seanův velký nos. Letos bude znovu krýt American Beauty.

Of The Dark Moon´s Kira

Kira je holčička která zůstala doma z prvního vrhu Spika a Illyrie. Kirušku nemáme do chovu, protože díky předčasně aplikovanému Oxytocinu se jí nestačila vyvinout na jedné straně močová trubice. Následkem toho se jedna ledvina zaplavovala močí a musela být odebrána. Kira tedy žije s jednou ledvinou už od 9 týdnů věku, ale nijak jí to neubírá na veselosti a temperamentu. Je přesnou kopií obou svých rodičů a to i co se povahy týče. Je krásná jako Spike a Illyrie dohromady jen o trošku tmavší odstín a jejich milá povaha je u ní ještě znásobena. Kira nepřehlédne žádnou výzvu ke hře, okamžitě začne kvokat a metat kotrmelce. Její nejnižší váha je 900 gramů a to i přes to, že v miminkovském věku jí ledvina tlačila na žaludek a Kira neustále řvala hlady. Po odstranění ledviny však všechno rychle dohnala. Kira nemá žádnou dietu, je krmena naprosto stejně jako všechny ostatní fretky, tedy granulemi Frettchen4You FERRETastic a syrovým masem, jen dvakrát denně dostává lososový olej. Je to naše dokonalé šampaňské sluníčko. Sice jsem už slyšela názor:"No a co i ženské s jednou ledvinou rodí." A asi by se našlo dost chovatelů, kteří by jí do chovu použili, já nicméně NE! Vážím si toho, že je Kira v super kondici a doufám, že se dožije vysokého věku.

Of The Vampire Castle´s Madama Okta

Oktička dcera mého Spika a manželovi Silver Snowflake se narodila v manželově chovatelské stanici v roce 2013. Až do 5 měsíců se Okta tvářila jako black roan mitt, tedy stříbrná s tmavým nosem, ale potom nosík začal světlat, takže se jedná o zbarvení silvermitt. Okta je veselá, temperamentní a nekousavá holčička. Je většího vzrůstu a její váha přesahuje 1,20kg přesto není tlustá. I když její matka Snowflake je moc hodná holka, Okta přesně kopíruje usměvavou povahu svého otce. Má pěknou stavbu těla i hlavu. S výběrem ženicha pro Oktičku jsem si dala velmi záležet a pojedeme za ním přes 700km. Doufám, že se z tohoto spojení narodí krásná poloangorská miminka a my si necháme jednu holčičku doma.

Fretky mého manžela

Silver Snowflake of The Vampire Castle

Alias Vločka je holčička ve zbarvení silvermitt. Narodila se u paní Mankové v Brně a byla velmi vymazlené a povedené miminko. Brzy zesvětlala, takže je úplně bílá a má lehce nastříbrnělý ocásek. Dříve se jí alespoň na léto vracela stříbrná barva na celé tělo, ale cca od 2 let už jen na ocásek. Je to princeznička mého manžela a on na ní nedá dopustit. Vločky nejnižší váha je 1200 gramů. Je to fretka velmi veselé povahy, miluje lidi a je velmi inteligentní. Perfektně slyší na jméno a umí některé zvláštnosti, které jiné fretky neumí. Například, když jdeme na očkování, tak stačí říct, Vločenko sedni si a ona poslušně sedí na stole a vet jí bez problémů může naočkovat aniž by jí člověk nějak držel. Má pěknou stavbu těla i hlavu. Vločenka odchovala tři vrhy a stejně jako Buffy jde v roce 2014 na zasloužený odpočinek. Všechny 3 vrhy se Spikem a někteří jejich kluci jsou opravdoví obři. Váha 3,20kg, 3kg a 2,80kg není po těchto rodičích žádnou výjimkou. Vločka ani teď není žádné nedochůdče a je v perfektní kondici. Pro důchod jsme se rozhodli proto, že poslední porod byl náročný a tak nebudeme pokoušet osud a dopřejeme Vločce klidný a šťastný život. Za všechna krásná miminka ti holčičko moc děkujeme.

Of The Dark Moon´s Terra Nova

Terra Nova je holčička z mojí chovatelské stanice a manžel se do ní zamiloval už když jí byli 3 týdny. Je ve zbarvení blackself, veselá a velmi temperamentní holčička s pěknou stavbou těla. Terra je velmi hravá a vstřícná k lidem. Moc ráda se mazlí. Musím přiznat, že černým fretkám moc neholduju. Černé fretky pocházejí z tak úzké příbuzenské plemenitby, že americká line bred je proti tomu úplně nevinná záležitost. To je to co mi na evropských chovatelích tolik vadí, 80% odchovává jen na barvy, nezajímá je jestli jsou linie zatížené onkologickými chorobami, jestli znají víc než jen matku od mláděte které si zrovna kupují. Je jim jedno, že černým mláďatům sestupují varlata špatně nebo vůbec. Prostě frčí černá barva a oni chtějí prodávat černé fretky. Pro Terru hledáme hodně světlého angorského ženicha bez barev blackself a black solid v rodokmenu a také bez některých evropských chovatelů (herzogshof, angoraferretry, von den la ferrets a legacy of ferrets. Abychom u jejích dětí tyto barvy už dále nepodporovali. Tím je hledání opravdu velmi těžké, ale pokud takového samce nenajdeme Terru raději krýt nebudeme.